Park Dlážděnka

Genius loci Prahy tkví v morfologii terénu Vltavského kaňonu. Známé pražské parky nabízejí množství pohledů, které vytvářejí charakteristické panorama Prahy. Park Dlážděnka doplňuje mozaiku pražské veduty o další, méně známý pohled, který se klene od Holešovic po Žižkov a východním směrem překračuje hranici města. Charakter řešeného prostoru určuje modelace terénu a především terénní zlom. Zpřístupnění hrany terénu a na něj navazujícího svahu vytváří prostor výjimečné kvality. Prostor parku je uzavřený – ochraňovaný  ze všech stran zástavbou. Terénní hrana tvoří přirozenou dominantu nejen samotného parku, ale celého území. Její architektonické zdůraznění přináší změnu vnímání prostoru.

Jsou zde navrženy různé typy vyhlídek a návrh umožňuje proměnlivé výhledy v rámci celého parku. Vycházka po hraně nabízí postupně se otevírající průhledy. Různorodé zážitky poskytne vyhlídkové místo kavárny „Na Hraně“, hrací stěna s pobytovými schody nebo lavička u páteřní komunikace.

Dominantním prvkem je vrstevnicová linie nabízející výhled na panorama Prahy. Svah je řešen jako herní a pobytový prostor. Návrh nabízí nové momenty a využití nejen pro místní, ale i pro ostatní návštěvníky této doposud lehce skryté parkové zahrady Dlážděnka.