Kdo a co je MED ARKITEKT? 

JAKUB: Med arkitekt je architektonické studio zabývající se architekturou, urbanismem, krajinou a jejich vzájemným propojováním. Jméno ateliéru znamená spojení s architektem. Vychází z propojení tradičního pojetí architektury a kontextu – krajinářské architektury, jedno neexistuje bez druhého. Náš přístup je založen na propojení a vzájemné spolupráci. Nejen nás dvou, ale všech, kdo se projektu účastní – investora, veřejnosti, specialistů, ale i těch, kteří projekt fyzicky opravdu vytváří a ve výsledku zásadně přispívají k výsledku. Každý projekt tak dostává nový a výjimečný rozměr. Máme za to, že každý projekt by měl být radostným procesem po celou dobu. 

JO: Založili jsme ateliér na myšlence společného přístupu k projektu – spolupráci. Jak říká Jakub, v jednu chvíli to může být klient, kolega či specialista, ale cílem je vždy ten daný projekt a co nejlepší výsledek, záleží nám na kvalitním prostředí pro život. Do našeho názvu se také propisuje náš velmi blízký vztah k pojetí a navrhování veřejných prostranství ve skandinávských zemích a v Beneluxu. Spolupráce je pilířem, který obsahuje i název ateliéru „med arkitekt“ , což přeloženo z norštiny, dánštiny i švédštiny, znamená „s architektem“. A nakonec také bez Jakuba nejsme MED a nebýt mě nejsme med.

Jak vznikl ateliér? 

JAKUB: Během studia jsme si uvědomili, jak důležitou součástí naší profese je účast v soutěžích. Zúčastnili jsme se postupně různých studentských a následně i profesionálních soutěží. Měli jsme možnost vyzkoušet si práci na mnoha různých typech projektů, to nám pomohlo se rychle rozvíjet. Díky soutěžím jsme také potkali skvělé inspirativní lidi, se kterými dnes spolupracujeme.

JO: Mimo soutěže jsme také získávali své samostatné pracovní zkušenosti a to částečně v architektonických ateliérech a částečně v projektech, které jsme tvořili v našem volném čase. Postupně jsme si uvědomovali, že je pro nás profese architekta a s tím spojená kreativní činnost velmi důležitá a dává nám mnoho impulsů a inspirace. Svým způsobem to vyplynulo z naší neutuchající touhy objevovat nové věci a prostor.

Čím je výjimečná kombinace oborů architektury a krajinářské architektury?

JO: Komplexností. O krajinářské architektuře panuje všeobecně mnoho představ, jež vznikly také tím, jak se její směřování stále vyvíjí. My to chápeme tak, že jedno bez druhého nemůže existovat, tudíž se jedná o komplexní vnímání jedné věci.

JAKUB: Při navrhování pro nás není důležitá jenom samotná stavba, ale i její okolí, kontext.

Jaký je váš přístup k novému projektu? Dá se říct, jak obvykle vypadá průběh vaší spolupráce? 

JO: Pro začátek projektu je pro nás důležité podrobně poznat místo, zadání a také klienta. Je to proces, který trvá nějaký čas. Od první schůzky, přes koncept, postupné dolaďování až k odevzdání. Bavíme se s klientem o jeho představách a našich vizích. Snažíme se o to, aby naše projekty byly ukončené úspěšnou realizací, proto je pro nás důležité dohlížet na realizaci v rámci autorského dozoru.

JAKUB: Pracujeme na nejrůznějších projektech z hlediska typologie i kontextu, každý projekt je jiný, co ale zůstává je způsob naší práce a přístupu. 

Co přesně myslíte prací s kontextem?

JO: Kontext je pro nás velmi důležitý nástroj, jak správně k návrhu přistupovat. Kontext může být daný a nebo se postupně utváří, pokud má architekt vizi. Věříme, že prostředí utváří člověka. 

JAKUB: Usilujeme o to, aby základem naší práce byl koncepční a holistický přístup. 

Jak jste se dostali k architektuře? 

JO: Já jsem poměrně dlouho nevěděla čemu se v životě věnovat, ale v jednu chvíli jsem žila v Holandsku a moje lektorka malby mi navrhla, zda by mne nezajímala krajinářská architektura. Můj první projekt, byť teoretický, byl návrh ptačí pozorovatelny v přírodní rezervaci. To velmi krásně ukazuje, jak je krajinářská architektura propojená s architekturou. Stavba a krajina. Studovala jsem následně Mendelovu univerzitu, na zahraničním pobytu krajinářskou školu v Norsku a studia jsem dokončila v Praze na ČZU. Zahraniční zkušenost mne jako krajinářskou architektku formovala do té míry, že jsem pochopila, že se jedná o velmi komplexní obor. 

JAKUB: Pro mě nebylo zásadní ani tak to, jak jsem se dostal ke studiu architektury, ale spíš způsob, jakým jsem ji postupně objevoval a odkrýval její šíři a hloubku. K tomu mi hodně napomohlo souběžné studium architektury a krajinářského oboru i zahraniční zkušenosti. 

Jak vás inspirovala zahraniční zkušenost?

JAKUB: Pro oba z nás byl důležitým impulsem profesní pobyt v zahraniční, ať už se to týkalo studijní stáže nebo následně i té pracovní. Nebyla to zkušenost důležitá jenom z hlediska profese, ale i celkového přístupu k životu. Pokud někam cestujeme, snažíme se navštěvovat zahraniční ateliéry, které nás inspirují. Je pro nás zajímavé poznat osobně lidi, jejichž práce nás inspiruje.

JO: Zahraničí je výzva a poznání. Možnost se nadechnout a reflektovat svou dosavadní činnost a přístup k profesi. Oba jsme si slíbili, že pojedeme na zahraniční stáž, než ateliér založíme. Jakub byl v Amsterdamu a já se shodou okolností právě vracím z pracovní stáže v belgickém OMGEVING. A také, jak říká Jakub, je tu naše touha objevovat realizace a práci kolegů zahraničních i lokálních.   

Jaký přístup provází vaši práci?