Na stáži.

Odjezd na zahraniční stáž s sebou přinesl řadu změn v našem životě a i po mnoha pobytech v jiných zemích je to vždy nové dobrodružství. Pokaždé jiné a pokaždé dobrodružství. Pominu-li, že opustit rodnou zemi je samo o sobě krokem do neznáma, tak opustit ji v roce /20 bylo o trochu více krokem do neznáma než pro mě bývalo běžné. Cílem byly Antverpy a půlroční stáž v ateliéru krajinářských architektů a urbanistů OMGEVING.

Jako správný krajinář jsem zvolila cestu vlakem, abych mohla pozorovat měnící se charakter krajiny, měst a lidí po cestě přes Čechy, Německo a Belgii. Belgie je vlastně hodně francouzská a velmi holandská. V Antverpách jsem od začátku jako doma, neboť jsou tak podobné holandským městům, že pro mě byla radost vrátit se do nálady země se kterou máme s Jakubem hodně společného. Jedna věc, kterou v Praze nevyužíváme natolik a která vlastně ovlivňuje naše dojmy a zážitky, které si z místa odnášíme, je jízda na kole. Na kole je člověk rychlý, pohyblivý a efektivní. Také je k tomu trochu o úroveň výš než při chůzi a díky tomu sleduje a objevuje město jinak. Bez kola není město městem a Antverpy by nebyly Antverpami.

S Jakubem nás od začátku bavilo hledat nápady, pozorovat principy uspořádání a život v jiných městech, v jiných krajinách a čerpat lehkost bytí. Antwerpy jsou velmi krásné a to nejen ve velkém měřítku obytného prostoru, architektury staveb, režimu uličního profilu, ale i v autorském detailu zpracování vstupních portálů, dveří či velkorysých oken. Velmi příjemná je všudypřítomná zeleň sestávající z alejí mohutných platanů lemujících tramvajové koleje až po rabata, předzahrádky a popínavé růže u domů. 

Pracovní život je během stáže převážně v režimu home office, který jsme zde ovšem dopracovali k dokonalosti. Komunikačně se odehrává na Teamsech, kde sdílíme, pracujeme, zakreslujeme a vysvětlujeme naše názory a záměry. Tradičně pak práce začíná ranní schůzkou a stanovením cílů daného týdne. Všichni jsou ochotní a velmi vstřícní. Hned zpočátku jsem zpracovávala několik soutěží z čehož jedna mne provází až do konce stáže – soutěžní dialog k novému urbanistickému plánu, architektonickému návrhu budoucí zástavby, fázování a krajinářskému řešení lokality ve francouzsky mluvící zemi. Tyto meetingy tedy tradičně probíhají francouzsky a já mám po ruce slovník. Další soutěže a projekty na kterých pracuji jsou pak převážně v Belgii. Ke konci stáže jsem si vyzkoušela práci na modelu a nutno říct, že k této činnosti mám nový a mnohem větší respekt. Práce v OMG je naplňující, výjimečná a pro mne velmi inspirativní. I kdyby měla tato životní etapa přinést pouze „nadhled” a nádech před novým skokem do českých vod, tak za to stojí a vždy bude stát. Nyní v cílové rovince mohu říct „Laat het nieuwe avontuur beginnen!“