Stůl je navržen jako symbol tradice česko-polského přátelství. Odkazuje na události spojené se setkáváním českého a polského disidentu, spojené s Malou Úpou a cestou Česko-polského přátelství. V horských lesích se v létě 1978, v době hlubokého komunistického režimu, potkali zástupci českých disidentů s polskými protějšky – setkání, které pomohlo formovat budoucí vývoj v české zemi. Cesta tak i dnes připomíná tyto události a zůstává symbolem setkání.
Komunita a společné žití je základním kamenem pro život v horách. Bez vzájemné pomoci a společných
aktivit by život v horských chalupách nebyl lehký. Tento princip soužití by měl být podpořen zkulturněním veřejných prostor. Pomezní sedlo a jeho úprava je tak zároveň gestem podporujícím myšlenku sousedského setkání, stůl je místem pro krátké zastavení nebo místem setkání poutníků z obou stran Krkonoš.
„Vezmeme-li v úvahu, že architektura byla vždy formálním stvrzením významu místa, pak je potřeba pracovat s teorií archetypálních forem, jež implikují určité chování, a dále se znalostí významu míst – ať už živých či ztracených.“
(B. Ponešová a J. Foretník: Místa bez vědomí, Zlatý Řez, 201